Historie sokola

Historie TJ Sokol Viničné Šumice

Více než 100 let pohybu, sportu a společenského života

Historie Sokola ve Viničných Šumicích sahá až na začátek 20. století. Tělovýchovné aktivity se v obci začaly rozvíjet ještě před založením vlastní sokolské jednoty. Mladí cvičenci tehdy docházeli do sousedních Pozořic, kde působila Dělnická tělocvičná jednota Lassalle a Tělocvičná jednota Sokol.

Po první světové válce se spolkový život v obci znovu naplno rozběhl. V lednu 1919 vznikl nejprve tělocvičný odbor kovalovského Sokola a o rok později, v roce 1920, byla založena samostatná Tělocvičná jednota Sokol Viničné Šumice.

První sokolovna

Nově vzniklá jednota se rychle rozvíjela. Kromě pravidelného cvičení se věnovala také kulturním a společenským aktivitám. Konala se veřejná cvičení, přednášky, besedy, divadelní představení i další společenské akce.

Cvičení však dlouho probíhalo v nevyhovujících prostorách. Proto se členové rozhodli vybudovat vlastní sokolovnu.

24. května 1925 byl položen základní kámen. Stavba vznikala především díky dobrovolné práci členů, kteří na její výstavbu poskytovali půjčky a sami vykonávali většinu stavebních prací.

Již v lednu 1926 se v nové budově uskutečnilo první divadelní představení a 23. května 1926 byla sokolovna slavnostně otevřena.

Sokolovna se brzy stala důležitým centrem nejen sportu, ale také kulturního a společenského života obce. V roce 1929 měl Sokol 35 mužů, 10 žen, 55 dorostenců a 13 žáků. Během jediného roku se uskutečnilo například 12 přednášek, 7 besed, 4 divadelní představení, výstava a několik tanečních zábav.

Sokol za první republiky a během okupace

Ve 30. letech pokračoval rozvoj tělovýchovné i kulturní činnosti. Členové se účastnili okrskových a župních cvičení, akademií a dalších akcí. V roce 1938 se například 40 členů jednoty zúčastnilo župního sletu ve Vyškově.

Pravidelná činnost pokračovala ještě v roce 1939. Probíhala cvičení, divadelní představení, taneční zábavy, poutě a další společenské akce.

V roce 1941 však byly všechny tělocvičné spolky úředně rozpuštěny. Sokolovna byla zabavena společně s majetkem a písemnostmi jednoty. Během okupace se o sokolský majetek staral Adolf Malík a o samotnou budovu Antonín a Božena Křížovi.

Obnovení činnosti po roce 1945

Po osvobození byla sokolská činnost obnovena. První výborová schůze se konala 9. června 1945 a na podzim téhož roku bylo znovu zahájeno pravidelné cvičení.

Obnovil se také kulturní život. V sokolovně se konala divadelní představení a další společenské akce. Brzy se začalo uvažovat také o rozšíření sokolovny, protože původní prostory již potřebám jednoty nestačily.

V roce 1947 bylo přistavěno přísálí a o rok později se sokolovna rozšířila o jeviště. Pro venkovní sportovní aktivity bylo vybudováno také hřiště v prostoru sousedních vinohradů.

Období sjednocené tělovýchovy

Rok 1948 přinesl zásadní změnu. Došlo ke sjednocení tělovýchovy a činnost Sokola se postupně dostala do nového organizačního systému.

Přesto sportovní a společenský život v obci pokračoval. V dalších letech se konala tělovýchovná vystoupení, sportovní dny, akademie, kulturní představení, vinobraní, karnevaly a další akce.

Požár sokolovny

Rozvíjející se činnost si vyžádala další rozšíření sokolovny. To začalo v roce 1958. Bohužel v noci z 9. na 10. ledna 1960 postihl sokolovnu ničivý požár, který zničil téměř vše, co bylo do té doby vybudováno. Zůstala pouze část původní budovy.

Členové jednoty se však nevzdali. Společně s pomocí mnoha občanů obce se pustili do výstavby nové sokolovny. Na její stavbě bylo odpracováno více než 30 000 brigádnických hodin.

Nová sokolovna

Nová sokolovna byla postavena v letech 1960–1963. Slavnostně byla otevřena 21. července 1963 a její otevření se stalo významnou událostí pro celou obec i okolí.

Na budově byla zároveň odhalena pamětní deska Emilu Žemlovi, který se významně podílel na její výstavbě, ale ještě před dokončením stavby tragicky zahynul.

Ve stejném období se rozvíjela také sportovní činnost. V roce 1958 byl založen oddíl kopané a v dalších desetiletích přibývaly další sporty a aktivity. Sokolovna se stala místem sportovních soutěží, cvičení, kulturních představení i společenských akcí.

Vystupovali zde také známí sportovci a umělci. Mezi hosty patřili například bratři Pospíšilové, mistři světa v kolové, a řada známých umělců.

Rozvoj sportu v dalších desetiletích

V 70. a 80. letech se činnost Sokola dále rozšiřovala. V roce 1976 byl založen oddíl stolního tenisu, který působil v okresní soutěži až do roku 2008.

Postupně vznikaly a modernizovaly se také další sportovní areály. V letech 1982–1983 byly vybudovány tenisové kurty a v roce 1985 bylo instalováno osvětlení fotbalového hřiště.

Obnovení Sokola po roce 1989

Po společenských změnách v roce 1989 došlo k obnovení České obce sokolské a k návratu k sokolským tradicím.

8. května 1990 se konala ustavující schůze Tělocvičné jednoty Sokol Viničné Šumice. Jednota následně vstoupila do České obce sokolské a byla zařazena do Sokolské župy Dr. Jindry Vaníčka. Za datum vzniku TJ Sokol Viničné Šumice je podle obchodního rejstříku považován 10. červenec 1990.

V následujících letech probíhaly postupné opravy a modernizace sokolovny. Bylo rekonstruováno vytápění, vyměněna okna a dveře, opravena fasáda a střecha a budova byla připojena na veřejný vodovod.

Největší rekonstrukce přišla v roce 2010. Investice ve výši přibližně 5 milionů korun zahrnovala mimo jiné novou střešní krytinu, okna a vstupní dveře, zateplení stropu sálu, osvětlení, sociální zařízení, vytápění, rozvody vody, klubovny a další zázemí.

Sport a volnočasové aktivity dnes

Sokol Viničné Šumice nabízí prostor pro různé sportovní a volnočasové aktivity.

V oddílu všestrannosti se v průběhu let vystřídaly například aerobik, kalanetika, kondiční cvičení, jóga, pilates, badminton, stolní tenis, drobné pohybové hry rodičů s dětmi nebo aktivity Věrné gardy.

Významnou součástí Sokola jsou také oddíl kopané a oddíl nohejbalu. Členové se věnují sportu, ale také turistice a dalším společným aktivitám. Věrná garda pořádá pravidelné turistické vycházky a vánoční pochod.

Sokol jako centrum společenského života

Sokol ve Viničných Šumicích není pouze místem pro sport. Po celou dobu své existence je také důležitým centrem společenského a kulturního života obce.

Pravidelně se konají například maškarní plesy, dětské akce, noční lesní pochod, výtvarné dílny, dětské sportovní odpoledne, výstavy betlémů nebo další společenská setkání.

Sokolovna zároveň slouží pro pořádání obecních plesů, výstav vín, májových veselic, babských hodů, tradičních krojovaných hodů, setkání jubilantů a dalších akcí. Prostory sokolovny jsou k dispozici také pro soukromé oslavy členů i nečlenů.

Díky práci a nadšení mnoha generací členů se Sokol stal nejen místem pro sport, ale také důležitým společenským a kulturním centrem Viničných Šumic.

Sokol v datech

1920 – založení Sokola ve Viničných Šumicích
24. 5. 1925 – položení základního kamene sokolovny
23. 5. 1926 – slavnostní otevření sokolovny
1941 – zákaz tělovýchovných spolků a zabavení sokolovny
1945 – obnovení činnosti Sokola
1947 – rozšíření sokolovny o přísálí
1948 – sjednocení tělovýchovy a stavba jeviště
1958 – založení oddílu kopané
1958–1959 – další rozšíření sokolovny
10. 1. 1960 – požár sokolovny
1960–1963 – výstavba nové sokolovny
21. 7. 1963 – slavnostní otevření nové sokolovny
1976 – založení oddílu stolního tenisu
1982–1983 – budování tenisových kurtů
8. 5. 1990 – obnovení TJ Sokol Viničné Šumice
10. 7. 1990 – vznik TJ Sokol Viničné Šumice podle obchodního rejstříku
2001 – založení oddílu nohejbalu
2010 – rozsáhlá rekonstrukce sokolovny
2016–2017 – celková rekonstrukce hřiště
2019 – výsadba 39 dubů okolo hřiště
2024 – výmalba sálu, galerie a šaten a modernizace osvětlení.